O pastýři a jeho ovcích

JÁ JSEM DVEŘE. A TAKÉ DOBRÝ PASTÝŘ. KDO SKRZE MNE VEJDE, SPASEN BUDE.

Můj současný zaměstnavatel chová pro potěšení ovce. Takže mám možnost tahle milá zvířata pozorovat i si ověřit pravdivost Ježíšových slov. Jeden z mých spolupracovníků se o ně s láskou stará a ony na jeho zavolání slyší a ihned přijdou.  Já mám smůlu. Mohu volat. Mávat v ruce šťavnatými ratolestmi – a nic. Ovečky přede mnou už z dálky zdrhají.

            Také jsem kdesi četl, jak to chodilo ohledně ovcí v dávné minulosti. Pastýř zahnal stádo do jakési prohlubně, zaklapl za ovcemi víko a lehl si na něj. Dostat se ke zvířatům bylo možné jen přes jeho osobu. Stal se v přeneseném slova smyslu „dveřmi“.

            Tenkrát stát se pastýřem znamenalo být jím na celý život. Pastýř měl ke zvířatům hluboký láskyplný vztah. Byl s nimi denně v kontaktu, staral se o ně, spal s nimi. Když se nějaká ovce ztratila, věnoval jejímu opětnému nalezení ohromnou námahu. A pokud byla v ohrožení života, neváhal se za ní postavit a chránit jí.

            Ježíš o sobě říká, že je „pastýř dobrý, který za své ovce i život pokládá“. A vedle toho dává do protikladu pastýře nájemného. Který pouze zaskakuje, nechá si za práci zaplatit, ale k ovečkám nemá naprosto žádný vztah. Když přijde do tuhého, jednoduše uteče a nechá je napospas nebezpečí. Ne tak „pastýř dobrý“.

            Zrovna tak jeho slova o tom, že on je dveřmi, je příměr, který už jsem vysvětlil. Jestli se někdo chce dostat mezi jeho „ovce“, tedy stát se skutečným křesťanem, pak to lze jen a pouze skrze něj. Jinudy cesta nevede. Má to ale i výhodu. Ani do ovčince na ovečku, řádit tu a ničit, se nikdo nedostane. Ovečky – křesťané jsou v bezpečí. Samozřejmě, když se nepotloukají někde, kde nemají.

Dnes i v minulosti se mnohokrát našli ti, co se prohlašovali za ty „pravé“. A přitom byli v přeneseném slova smyslu jako oni nájemní pastýři bez vztahu ke svým svěřencům. Jen hledali svůj vlastní prospěch. O „ovečky“ jim vůbec nešlo. Pokud jsme skutečně cele upnuti na Ježíše a jeho lásku, slyšíme jen Jeho hlas. A žádné svůdné volání pastýřů „jiných“ nás od něho nemůže odlákat.